Inflace a kupní síla domácností: Kdy se vrátíme k normálu?

Ale je už nejhorší za námi? A co vlastně znamená „návrat k normálu“?

- V roce 2021 byla inflace v Česku kolem 3 %. - V roce 2022 dosáhla v některých měsících až 17 %, což byl nejvyšší růst cen od 90. let. - V roce 2023 se průměrná inflace pohybovala okolo 10 %, ale u potravin a energií byla mnohem vyšší. - V roce 2024 už inflace postupně klesala pod 3 %, ale dopady zůstávají.

Rohlík, který v roce 2020 stál 1,90 Kč, stál v roce 2023 klidně 3,50 Kč. Nájemné v Praze vzrostlo od roku 2021 v průměru o 30 %, elektřina o 80 %.

Kupní síla je schopnost domácnosti „něco si dovolit“. Nejde jen o výši příjmu, ale o to, co si za něj koupíte. Pokud mzdy rostou pomaleji než ceny, reálně chudneme.

- Mzdy v roce 2022 a 2023 rostly, ale reálně klesaly – po odečtení inflace si zaměstnanci koupili méně než dřív. - Mnoho lidí omezilo útraty, začalo šetřit na jídle, oblečení nebo volnočasových aktivitách. - Domácnosti s hypotékami byly tvrdě zasaženy vyššími úroky – měsíční splátky vzrostly často o tisíce korun.

Záleží na tom, co „normál“ znamená:

- ✅ Inflace klesá, ČNB drží základní úrokové sazby stále vysoko, ale začíná je snižovat – to dává trhu signál ke stabilizaci. - ✅ Trh práce je silný, nezaměstnanost nízká, což zvyšuje tlak na růst mezd. - ✅ Domácnosti začínají znovu utrácet, zejména za služby a rekreaci.

- ❌ Ceny potravin a nájmů se drží vysoko a k předchozí úrovni se už pravděpodobně nikdy nevrátí. - ❌ Dluhová zátěž domácností s hypotékou zůstává velká. - ❌ Změny ve spotřebním chování mohou být trvalé – více slev, méně impulzivních nákupů

- Německo: Inflace se také zpomalila, ale tamní kupní síla klesla méně – díky vyšším mzdám a silnější sociální síti. - Polsko: Inflace byla vyšší než u nás, ale vláda zasáhla přímými cenovými stropy. - Slovensko: Situace podobná Česku, ale s vyšší závislostí na energiích z dovozu.

Česko je v porovnání se západní Evropou citlivější na výkyvy cen energií, potravin a hypoték – kvůli nižším příjmům a vyšší závislosti domácností na vlastním bydlení.

- 🔹 Finanční gramotnost a plánování výdajů - 🔹 Investice do vlastního vzdělání a dovedností (lepší vyjednávací pozice na trhu práce) - 🔹 Digitalizace domácích rozpočtů – sledování cen, srovnávače, cashbacky - 🔹 Podpora od státu – např. cílená pomoc pro seniory a nízkopříjmové skupiny

Dobrou zprávou je, že nejvyšší vlna inflace je za námi. Špatnou zprávou je, že ceny už pravděpodobně neklesnou – růst reálných příjmů a zvýšení efektivity hospodaření budou klíčem k tomu, aby se životní úroveň domácností znovu zvedla.

„Normál“ tedy nebude návrat ke starým cenám, ale nová rovnováha, kde se naučíme žít jinak, možná úsporněji – ale snad s větší kontrolou nad vlastním rozpočtem.